Ministerstvo školství připravilo dle sobotního vydání Práva ,,lahůdku“ v podobě návrhu nového vysokoškolského zákona . Jedná se prý o dvouleté VŠ programy, jednoleté navazující magisterské studium pro středoškoláky z praxe, možnost získat titul PhDr i pro bakaláře. Po přečtení článku jsem pomyslel na již ,, tradiční „ ministerskou mystifikaci. Po velikonocích pan Dobeš nám možná vesele vysvětlí, jak chtěl napálit ty škarohlídy, konzervativce nebo snad i zpátečníky. Prostě humorné psychohrátky.

     Proč bychom nepodpořili výrobu rychlokvašek, líheň z Plzně nám všem ukázala cestu,jak vyrábět turbointeligenty. Přece je lepší dle dalšího návrhu pana Dobeše zrušit akreditační komisi ,kterou by nahradila jakási dohlížecí agentura. Akreditační komise nemá sama o sobě dostatečné kompetence a samo ministerstvo na názory a podněty těchto odborníků příliš nedá, ale vznikem agentury by se této rýpající komise navíc bezbolestně zbavilo.

      Možná by pan Dobeš zkrácením studia chtěl ušetřit, možná by chtěl usnadnit přístup k titulům širokým masám , možná hledá cestičku jak se vyrovnat procentům vzdělanců s tituly v EU (původní ), možná že zkouší meze trpělivosti široké veřejnosti. Asi už si nepamatuje, že před rokem 1989  průmyslovku při zaměstnání musel dělat pět let a při tom chodit do práce. A že vysokou školu při zaměstnání (některou – třeba ČVUT) studoval zájemce šest let.

       V současnosti lze studovat střední školu po vyučení již za tři roky. Pravda, dnes to stojí peníze.

     Hledat možné reformy ve školství je pro pana Dobeše zřejmě neřešitelný rébus. Asi ho nenapadlo, že systém ,,nošení peněz studentem do školy“ je nesmyslný a drahý přežitek.

Pokud tedy násobek studentů určuje výši dotace, evropská honba za pseudovzdělaností je kritériem pro vznik dalších středních a vysokých , vysoce nekvalitních, škol a s filozofií, že přístup ke vzdělání musí mít každý, tak obsah naší státní peněženky na to opravdu nestačí.

      Dovolím si tvrdit, že lze studovat i při zaměstnání, nejen já studoval deset let při zaměstnání a všichni z nás si odříkali, nejezdili na zahraniční dovolené, nekupovali si nové auto a škudlili korunky na školné třeba v rámci celoživotního vzdělávání.

      Fenomén honu na studenty-klienty na některých typech škol je v dnešní podobě je pro školství cestou do záhuby, chaosu a celkového poklesu. Musíme mít populaci z devadesáti procent vysokoškolsky vzdělanou? To je opravdu degradace vzdělání, urážka těch, co  poctivě studovali. Není vidět snahu změnit nesmyslné studijní programy pro tu ,,línější“část populace, zastavit činnost těch příliš ,,hodných“ škol, co si budují pověst, že ji udělá téměř každý a získávají tak slušné počty studentů a tak se drží nad vodou. Není nastaven systém tak, aby nekvalitní škola rychle skončila, neřeší se v podstatě možný odběr titulů.

     Ano , možná se někteří studenti psychicky nedokázali vyrovnat s úporným studiem a i slibní studenti vzdali studium jak se na jiném blogu píše, ale tvrdím, že když to nebude úporné studium, tak přece bude asi tzv.,,o ničem“.

     Pan Nečas asi už lituje, že pana Dobeše nedokázal z pozice ministra odvolat.