Je to jako včera. Stáli jsme nastoupení v řadách a před námi dva učitelé zasazovali lípu. My žáci 5.B se ptali naši třídní Grofové : ,,Soudružko učitelko, proč se tady sází tahle lípa?“ Někdo ji oslovil ,,paní učitelko“ , my jsme se ale drželi tradice výchovy. Naše ředitelka měla projev – něco o svobodě, o tradicích a první republice, moc jsem tomu nerozuměl, ale tušil jsem, že se něco děje, že toto jaro je nějak všechno jinak. Lidé se víc na sebe usmívali, byli nějak veselejší, sršelo z nich očekávání z budoucnosti. Naše třídní nám po návratu do třídy vysvětlovala, že dnes se můžou říkat ve škole při výuce takové věci, co dříve bylo zakázané. Je to prostě svoboda a sázení lípy, která je náš národní strom, byl symbolem svobody.My žáci ale musíme poslouchat,  můžeme prý dnes o všem mluvit otevřeně a upřímně, ne jako dřív. Read more…